5 kreativních rituálů pro překladatele

O překladatelích převládá představa, že provádí pouhou záměnu slova X jednoho jazyka za slovo Y jazyka jiného. Nicméně důkazem pro to, že překladatelství není jen o mechanickém zaměňování slov, je mimo jiné to, že i v dnešní přetechnizované době jsou veškeré překladače na překládání textů dosti bezzubé! Ani tak technologicky vyspělá společnost, jakou je nepochybně např. Google, nedokáže pomocí svého softwaru překládat text v plné kvalitě jako člověk.

Překladatelství je činnost tvůrčí a imaginativní a jedná se o činnost zatím výhradně lidskou. A jak už to tak bývá, člověk potřebuje ke své myšlenkové činnosti určité motivace. Jendou z takových motivací ke konkrétní tvůrčí činnosti mohou být rituály.

V jednom rozhovoru byl Ernest Hemingway dotázán na mnemotechnické pomůcky a rituály, které praktikoval při své tvůrčí činnosti. Hemingway žil tehdy jak v hotelu Ambos Mundos v Havaně, tak ve Fince v San Francisco de Paula. V rozhovoru uvedl, že bez ohledu na to, kde právě pobýval, vždy prý začínal týmž rituálem: Vzal si sedm tužek o velikosti 2 a všechny je ořezal. Pouze poté mohl začít se psaním.

Rituály jsou, dalo by se říci, roznětkou pro naše tvůrčí činnosti a rozhodně není nic špatného, pokud je používáme. Ale ať už je naším rituálem cokoliv, měl by se stát něčím běžným a pravidelným, něčím, co kdykoliv a kdekoliv můžeme provést. Pokud nemáte zrovna žádné nápady, zde vám nabízíme 5 návrhů, které vám mohou pomoci.

5 rituálů

Psaní v posteli

Spisovatelka Monica Ali se zmiňuje o tom, že například Edith Wharton, Winston Churchill, Mark Twain a Marcel Proust psali zásadně v posteli. A psaní v posteli může být opravdu přínosné. Ač je pro překladatele v dnešní době obtížné si takovou představu udělat, kdy většina (lépe řečeno všichni) z nás sedí u počítače a „mlátí“ do klávesnice svůj překlad, může být pro vás postel tvůrčím místem pro setřídění myšlenek a nabrání nových sil k zasednutí zpět k počítači. Překlady jsou někdy opravdu vyčerpávající.

Přestaňte se bát

V knize od Roger-Pol Droita nazvané Astonish Yourself: 101 Experiments in the Philosophy of Everyday Life lze nalézt několik zajímavých cvičení, které vám mohou pomoci nalézt drobné rituální činnosti, které mohou být spouštěcím mechanizmem vašich tvůrčích schopností. Zde je jeden z příkladů, cvičení má název „Vyprázdnění významu slova“:

Ujistěte se, že jste na místě, kde vás nemůže nikdo slyšet. Vezměte si nějaký běžný předmět. Nyní si vezměte danou věc do svých rukou a řekněte její název. Stále opakujte její název a zároveň se na ni stále hleďte. Pokračujte neustále, až se dané slovo ztratí samo v sobě a stane se pouze řadou podivných zvuků, bezvýznamového hluku, které nic neznamená a nic neoznačuje. V určité chvíli zjistíte, že daný předmět není už tak znepokojivý, že se stává nevztažnou a přítomnou nicneříkající věcí. Zachytili jste ten přesný moment, kdy se význam vytratil, kdy daný předmět přestal být něčím, co vám nahání hrůzu, ale stal se pouhou věcí? A nyní se pusťte do díla s veškerou tvůrčí energií!

Prázdný monitor počítače jako překrásné bílé plátno

Čeká vás dlouhý překlad s několika desítkami stránek? Ale co je tak špatného na novém začátku? „Začínáme s čistým štítem“ je vůbec jedním z nejčastěji vyslovovaných kolokvialismů. Proč jej tedy neaplikovat na svou překladatelskou práci? Pamatujte si, že napsaná slova nemusí být hned dokonalá, perfektní – zvláště když je vkládáte na digitální plátno, na nějž lze nejenom psát, ale je možné zde i mazat, kopírovat, vkládat, tisknout a případně i ukládat.

Najděte si své místo pro tvůrčí práci

Znáte spisovatelku Maya Angelou, autorku knihy s názvem I Know How the Caged Bird Sings? Svůj rituál pro psaní popisuje takto:

Ačkoliv žiji ve vcelku velkém domě, mám ve městě pronajatý hotelový pokoj. Přecházím tam ráno okolo půl šesté a pracuji zde. Nikomu nedovoluji, aby mne zde navštěvoval. Pracuji se žlutým psacím blokem a píši kuličkovým perem. Mývám hned u sebe Bibli, jazykovou encyklopedii, slovník a láhev sherry. Pracuji zde do oběda. Přibližně jednou za měsíc dostanu zpod dveří od pracovníka hotelu lísteček s dotazem: ‘Paní Dr. Angelou, mohli bychom prosím vyměnit prostěradla? Už musí být skoro plesnivá!’ Ale já zde nikdy nespím. Prostě tam jen chodím a pracuji.

Nepokoušejte se býti géniem

Spisovatelka Flannery O’Connor se ve svém dopise vyjádřila takto:

Stále věřím na spisovatelské návyky… Ano, lze pracovat i bez nich, ale pouze pokud jste géniem. Nicméně většina z nás géniem není, máme pouze talent. Proto nám musí být stále nápomocen nějaký ten fyzický či mentální návyk, jinak náš talent vyschne a odvane pryč… Já například píši vždy jen dvě hodiny denně, protože více energie v sobě nemám, ale nic mě v těch dvou hodinách nesmí rozrušovat, píši vždy na tomtéž místě a ve stejný čas.

Všem překladatelům se tyto tvůrčí rituály samozřejmě nemusejí zamlouvat a mohou být vůbec vzdálené překladatelské činnosti. Nicméně pamatujte, že nezáleží na tom, jaký rituál máte. Vždy jde jen o to, zda vám prostě funguje a je přínosem vašeho překladatelského procesu.

Inspirováno článkem: http://onlinegrad.marygrove.edu/blog/bid/169939/Wrestling-the-muse-5-creative-rituals-for-the-freelance-translator