meriva-preklady.cz
čeština
Právní překladatel na každém rohu?
Právní překladatel na každém rohu?
17.3.2016

Tomáš Nezbeda (www.meriva-preklady.cz)

MERIVANapsali o nás

Špatný překlad mění znění celé informace. V běžné komunikaci drobná mýlka vykouzlí úsměv na tváři, ale ve sféře obchodu, práva a dalších specializovaných oblastí může neodborný překlad napáchat spoustu škody. Pojďme se podívat na konkrétní příklady z médií, která dané situace konzultovala s překladatelskou agenturou MERIVA.

Hospodářské noviny

Nová podivnost vily v Toskánsku. Smlouva o nájmu je psaná "českou" angličtinou

Ve smlouvě je místo "and" výraz "a" a slovosled odpovídá spíše češtině.
Smlouvu, na základě které si za 30 tisíc euro měsíčně pronajal Topolánkův přítel Marek Dalík vilu v Toskánsku, vznikla podle expertů překladem z češtiny do angličtiny. Na tom by nebylo nic divného, kdyby - jak původně tvrdil Dalík - nevznikla v Lichtenštejnsku.

Smlouva, jak iHNed.cz potvrdili znalci, není úplně bez chyb a její úroveň rozhodně neodpovídá jejímu významu - a to stvrzuje obchod za téměř za milion korun.
Předně je v ní několik jazykových nedostatků. Místo anglického "and" se objevuje české "a", katastr nemovitostí je uveden jako "cadastre of real estate", byť angličtina zná jen „land registry". Ani data nejsou uvedena správně.

Hodně špatný překlad
"Jedná se o hodně špatný překlad, pravděpodobně z českého jazyka," říká Tomáš Nezbeda z předkladatelské agentury Meriva Translations. Podobný názor měl i David Čaněk ze společnosti České překlady: „Lze téměř s jistotou tvrdit, že jde o překlad z češtiny." Jeho experti našli v textu například český slovosled nebo špatný formát čísel - kdyby se ten bral do důsledku, tak by Dalík dokonce kvůli neanglické interpunkci při psaní číslovek zaplatil za vilu jen 30 euro.

Nezvyklé také je, že u podpisů jsou už předtištěna data. Podle odborníků se většinou dopisují rukou při podpisu. A zarážející je i to, že u dokumentu, který se týká třiceti tisíc euro, se lichtenštejnská firma Raben Anstahl spokojí s anglicky psanou a nikoli německou smlouvou. V Lichtenštejnsku je totiž jazykem úřadů němčina.

Dalík tvrdí, že mu vilu, ve které trávil dovolenou expremiér Mirek Topolánek, nabídla k pronájmu jakási žena na polostrově Monte Argentario. A že on sám lichtenštejnskou firmu, která v pronájmu figuruje, vůbec nezná. Takže se nyní objevují pochybnosti, jestli smlouva nevznikla v Česku. A zda ne až dodatečně poté, co se kauza Toskánsko propukla. Dalík esemeskou vzkázal, že se už o vile bavit nehodlá. "Vše podstatné už jsem řekl," vzkázal.

Náš komentář: Kvalita právní angličtiny

V rámci deníku Hospodářské noviny jsme dostali prostor k nezávislému a odbornému vyjádření se k velmi známé a veřejně diskutované smlouvě. Text smlouvy byl v angličtině a redaktoři novin se nás dotázali, zda bychom mohli posoudit kvalitu právní angličtiny, resp. zda bychom mohli odhadnout výchozí jazyk překladu do angličtiny.

Ze všeho nejdříve jsme autorům článku doporučili kontaktovat experta v dané oblasti paní PhDr. Martu Chromou z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, jež v rámci ČR považujeme za špičku v právních překladech anglického jazyka. Nicméně z textu bylo na první pohled zcela zřejmé, že je zde velký počet zásadních chyb a že tyto chyby s velkou pravděpodobností odkazují na špatný překlad z češtiny do angličtiny. Chtěli bychom jen podotknout, že angličtina samozřejmě nezná pouze překlad katastru nemovitostí jako "Land Registry", nicméně je to nejpoužívanější výraz ve Velké Británii.

Zdroj: Hospodářské noviny, www.inhed.cz, Autor/ři: Vojtěch Blažek, 5. 8. 2009 20:17 (aktualizováno: 6. 8. 2009 10:29)

Mladá fronta DNES

Sami to nezkoušejte, radí překladatelé ze slovenštiny

Před dvaceti lety umělo slovensky každé malé dítě. Jenže tento jazyk z Česka zmizel. Reportérka MF DNES zkouší, zda se dá do 20. výročí rozdělení tento jazyk ovládnout. V dnešním, jedenáctém díle seriálu zjišťuje, zda je nutné slovenštinu překládat.

Slovensky. Snadno a rychle? Dvacet let od rozdělení federace zkusí reportérka Lucie Suchá zvládnout jazyk, který dříve ovládali všichni Češi.

Když se na konci pohádky Šíleně smutná princezna radí dva nepotřební rádci, co by mohli dělat v budoucnu, plánují si překladatelskou činnost. A že se mluví v obou královstvích stejně? „To nevadí, on to přece nikdo neví," říká jeden druhému a potápí se pod vodu rybníka. Podobně mohou působit agentury, které překládají texty z češtiny do slovenštiny a naopak. Vždyť to není tak dlouho, co vůbec nebyly potřeba. Jenže opravdu existují. A práce mají dost.

„U některých lidí panuje mylná domněnka, že přeci Slováci češtině rozumějí, a že tedy nepotřebují kvalitní překlad, nebo dokonce vůbec žádný překlad. Ale tak to už v současné době nefunguje, jsme již dvacet let dvě země, dva národy, dvě kultury, dva jazyky, ačkoliv velmi blízké," říká Tomáš Nezbeda, jednatel překladatelské agentury Meriva.

Překlady do slovenštiny tvoří zhruba patnáct procent zakázek. Jsou to právní smlouvy, marketingové materiály, technické manuály webové prezentace. „Dokonce jsme jednou překládali i básničky na vánoční pozdravy," dodává. Nejčastěji se však jedná o propagační katalogy a návody k použití. Firmy musí Slovákům vyjít vstříc, vždyť snažit se prodat výrobek nebo službu lidem, jejichž jazyk vám nestojí za to se naučit, to není dobrá obchodní vizitka.

„Všechny manuály k výrobkům, které se na Slovensku prodávají, musí být ve slovenštině. To říká legislativa," uvedl Peter Kubica, majitel stejnojmenné agentury, která se zabývá jen překlady češtiny a slovenštiny. A uživí se. „Dříve to bývalo lepší, lidé mají často pocit, že si text dokážou přeložit sami, ale není to pravda," říká Kubica. I proto si - jen tak pro legraci - umístil na své webové stránky malý test slovíček. Zájemci si mohou vyzkoušet, zda vědí, jak se řekne slovensky třeba design, hadřík, kartáč, středník nebo například šroub (je to dizajn, handrička, kefa, bodkočiarka a skrutka). „Uspějí jen někdy starší ročníky. Jinak málokdo," říká. „Když dostanu texty lidí, kteří se pokouší o překlad sami, je to legrace. Text obvykle obsahuje spoustu faktických, významových i gramatických chyb," dodává Kubica, který je Čech, ale vyrostl a studoval na Slovensku. „Takový text se někdy vůbec nedá číst, je plný českých formulací a čechismů, které vyžadují rozsáhlou revizi, jež je někdy složitější a nákladnější než si nechat udělat zcela nový překlad rodilým mluvčím," doplňuje Nezbeda. 

Jenže překlady firemních katalogů či návodů jsou věcí spíše technickou, informační. Co si ale počít se slovenskými knihami? „Některé slovenské knihy vyšly v českých překladech, nedá se to ale s originálem vůbec srovnávat," říká Zbyněk Adam, majitel jediného slovenského knihkupectví v Česku. Kupodivu mluví stejně i ti, kteří přeložené knihy vydávají. „Překládat knihy ze slovenštiny do češtiny je zvěrstvo, protože zhoršujete kvalitu původního literárního textu, aniž je to v zásadě nutné. Všichni Češi umějí číst slovensky, jsou jenom líní, tak se vymlouvají, že neumějí. Aby se nemohli donekonečna vymlouvat, tak jsme jim to přeložili, a aby to bylo jasné, nazvali jsme edici mírně provokativně: Česi, čítajte! jinými slovy: už to máte přeložené, naservírované, jak nejpohodlněji to jde, tak si to už prosím laskavě přečtěte," říká Petr Minařík, šéfredaktor vydavatelství Větrné mlýny. Letos v srpnu vydali už dvě knihy, kterých se prodaly stovky kusů. „Na hodnocení je ještě brzy, kompletní hlášení od distributorů a z prodejů na internetu, který je zrovna u této edice docela dobrý, přijde koncem roku," dodává. A proč se k překladům vůbec rozhodli? „Edici Česi, čítajte! jsme rozjeli proto, že na Slovensku je silná prozaická mladá generace a mimoto jsou tam pořád autoři z generace střední i nejstarší, kteří jsou v Česku takřka beze jména," říká Adam. Že by tedy měli pohádkoví rádcové pravdu?

Náš komentář: Jsou překlady do slovenštiny nutné?

V rámci deníku Mladá fronta DNES jsme byli kontaktováni redaktorkou paní Suchou, která měla na starosti seriál článků o rozdělení Československa ke 20. výročí rozdělení. Jeden z článků se měl zabývat překlady do slovenštiny. Překladatelská agentura MERIVA byla oslovena jako přední dodavatel překladů do slovenštiny. Vyjadřovali jsme k několikerým otázkám, které paní Suchá použila v článku.

Zdroj: MF DNES, www.idnes.cz, Autor/ři: Lucie Suchá, 1. 12. 2012

©2017 meriva-preklady.cz Webové stránky a SEO ©2017 PANKREA s.r.o. Provozováno na systému Estofan