Doba autokorekce: opravdu pravopisně hloupneme?

Osobně nemám rád, když se říká, že ta „dnešní mládež“ stojí za starou belu, je hloupější, línější a slabší. Naopak se vždy snažím najít důvody, proč se nová generace zaměřuje na jiné věci než ta předchozí a zda náhodou není zdatnější v určitých jiných oblastech, pro danou dobu mnohem praktičtějších.

Problém generace

Nedávno jsme si se skupinou přátel povídali o znalostech češtiny u mladší a současné generace. Většině z nich se zdálo, že nová generace má docela značné problémy se znalostí českého pravopisu, s písemným vyjádřením, a dokonce s odesláním dopisů klasickou poštou.

To, že naše děti hloupnou, je v médiích velmi často diskutováno. Snadno lze dohledat články, které zhoršení podporují: Předškoláci kvůli elektronice hůře mluví, píšou i kreslí, naopak lze ale dohledat i články, které tento úsudek vyvracejí: Test školáků po 10 letech — zhoršení se nekoná. Osobně si myslím, že z hlediska přirozeného vývoje bude někde vědomostí ubývat, někde zase přibývat. Člověk zkrátka reaguje na souvislosti, které 21. století přináší. Ačkoliv se však jedná o přirozený vývoj, měli bychom si dát veliký pozor na záludnosti tohoto vývoje. Mohou totiž postihnout nejen naše jazykové dovednosti.

Technologie je naším umělým mozkem

Většina z nás bude vidět hlavní problém v počítačích a mobilech. Všude vládne autokorekce neboli automatická kontrola pravopisu. Existují dokonce speciální aplikace do smartphonů, které píší doslova za vás. Nad pravopisem psaného textu tak nemusíme vlastně moc přemýšlet. Program nám nabízí většinou správné varianty a ty jen intuitivně potvrzujeme. Kontrolu pravopisu známe již několik let i z textových editorů, jako je např. MS Word, a dnes nám gramatiku sledují při psaní e-mailů už i internetové prohlížeče, jako je např. Google Chrome.

Jistou nevýhodou těchto rádců je, že nad samotným pravopisem přestáváme přemýšlet. Spoléháme na externí program, umělého chytrého pomocníka, který rozhoduje za nás. Sice přemýšlíme nad obsahem, ale pravopisnou formu ponecháváme stranou. Zde jednoznačně dochází k ochabování pravopisných znalostí. Když pak najednou máte napsat něco důležitého sami bez automatického pravopisu, může to být problém.

Na druhé straně musíme říci, že nová generace musí zpracovávat násobně mnohem více informací než před deseti, dvaceti, padesáti, sto lety. Pokud ve své práci denně řešíme problémy, jejichž řešení ještě před dvaceti lety trvalo týdny či měsíce, nelze se divit, že si lidé prakticky pomáhají a dávají mozku prostor k jiným činnostem (a to napříč všemi obory).

Co zasévají naši rodiče?

Druhou záludností pro zhoršování jazykových znalostí češtiny jsme podle mého názoru my, rodiče. Často vidím případy dětí, kdy rodiče kvůli své intenzivní práci, svým výkonům, případně dokonce sledování Facebooku, odkládají své děti k televizím a tabletům, tedy předně ke sledování obrázků a videí. A určitě se shodneme, že při tomto typu zábavy značně trpí jazykové rozvíjení mladého mozku.

Být stále online na oběžné dráze Facebooku

A když se podíváme blíže na onen Facebook, který střední i mladší generace doslova hltá? Z klasického textu jednoznačně přešel na video a obrázky. Novým hitem, který Facebook dovedl ad absurdum, je pak podbarvený, v podstatě obrázkový text. Tam pravopis ani moc řešit nemusíte, barva jej přebije.

Instagram pak představuje v bleděmodrém totéž — obrázkový téměř beztextový shluk onlinového světa. Jen na okraj, ti pozorní si všimli, že je dnes vyvinuta „autokorekce“ vlastně i pro obrázky. Hezká fotografie dnes není výsadou pozorného oka. Fotku lze prohnat pár filtry a z průměrného záběru je rázem „líbivá“ fotka. Formu zde opět řeší umělá inteligence, nikoli samotná mysl tvůrce.

Naši a budoucí generaci tak ovládá zcela nová dimenze komunikace, která nemá v historii lidstva obdoby. Komunikujeme obrázky a videi, popřípadě heslovitými slovními sděleními s „neznámými“ lidmi. 

Když čeští lídři neumí psát

Z hlediska jazykového jsou dalším důležitým problémem sami žurnalisté, příp. veřejně píšící „vlivní blogeři“. Tito „lídři psaného textu“ rozhodně nejdou příkladem a sami ve spisovné češtině selhávají. Texty po sobě asi moc nečtou, často mají překlepy, nevědí, co je interpunkce, používají nesmyslná nečeská slova... A přitom se mnohdy bijí do prsou, jak jsou pyšní na svoji vlast.