Tomáš Nezbeda (www.meriva-preklady.cz)
Pro překladatele, kteří se specializují na právní překlady, je důležitý všeobecný přehled v právním prostředí a právním systému. Z tohoto důvodu jsme se dne 17. dubna 2018 zúčastnili akce Právníci v ulici, kde tentokráte vystoupila Lenka Bradáčová, vrchní státní zástupkyně v Praze.
Schizofrenní role státního zástupce
Debata zahrnovala několik témat. Jednalo se zejména o přiblížení role státního zastupitelství a státních zástupců laické veřejnosti. Paní Bradáčová zjednodušeně popsala mechanizmy, na základě kterých státní zastupitelství funguje.
Role usvědčit obžalovaného
Státní zástupci mají ve své podstatě monopol na podání trestní obžaloby k soudu. Pokud se případ dostává před soud, stávají se státní zástupci pouze jednou ze stran ve sporu. V danou chvíli stojí proti obžalovanému, vedou proti němu kroky, předkládají proti němu důkazy a jejich primární snahou je odsouzení obžalovaného.
Role bránit obžalovaného
Ale i přesto, že jsou protistranou obžalovaného a podnikají kroky k jeho odsouzení, musí brát v potaz adekvátnost rozhodnutí soudu. To znamená, že i v případě, kdy by byl verdikt soudu přehnaný, jsou ze zákona povinni se odvolat a snažit se případný trest zmírnit na adekvátní úroveň. Jedná se dle slov Lenky Bradáčové tak trochu o schizofrenní roli, kdy na jedné straně státní zástupce žene obžalovaného k soudu, a na straně druhé jej i v procesu chrání.
Kontinentální právo vs. angloamerické právo
Z překladatelského hlediska nás pak zaujalo téma dohody v trestním stíhání, kdy se kontinentální systém liší od systému angloamerického. Lenka Bradáčová vynesla v debatě do značné míry filozofickou otázku, a to jak přistupovat k pravdě a spravedlnosti. Zatímco kontinentální systém hledá v případu opravdu objektivní pravdu, systém angloamerický takový důraz na čistou a formální pravdu neklade.
Americké právo jako efektivní mašinérie
Hlavně v Americe (a známe to i z amerických filmů) je dle tohoto přístupu zcela obvyklé, že mezi obžalovaným a tamní policií, případně státními zástupci či soudem dojde k dohodě, jak se dané skutky staly. Je v podstatě jedno, zda se události opravdu takto přihodily, ale každá ze stran může pro sebe “vyhandlovat” nějaké zisky (např. odpuštění trestu při usvědčení spolupachatelů apod.). Velkou výhodou dle Lenky Bradáčové bývá rychlost a efektivnost řízení.
Kontinentální právo jako hledání pravdy
V kontinentálním právu (a do něj spadá i právo České republiky) se ovšem klade důraz na to, jak se skutky doopravdy staly. Tedy dohoda mezi stranami není jen tak možná a policie, státní zastupitelství, potažmo soud se snaží dobrat formální čisté pravdy a rozdat opravdu spravedlivé tresty všem zúčastněným. Velkou nevýhodou je z tohoto hlediska délka řízení, kdy se musí zjišťovat a dokazovat všechny okolnosti případu. Na jedné straně je to často velmi neefektivní, ale na straně druhé by měla být větší pravděpodobnost, že každý dostane adekvátní trest.
Právní překladatel a jeho erudice
Profesionální právní překladatelé by měli tyto právní skutečnosti znát. Na základě nich se pak mohou erudovaněji rozhodovat při případných právních překladech a volit správnou terminologii. Ne vždy lze právní téma doslovně přeložit z jednoho do druhého jazyka. Poměrně často se setkáváme se českými žalobami či soudními rozhodnutími, které je nutno přeložit do anglického jazyka. Tyto dokumenty pak směřují jak do Velké Británie, tak do Ameriky, a musí být pro tamní úřady a soudy srozumitelně přeložené.
