Na první pohled se to zdá paradoxní. Čeština a slovenština si přeci rozumějí skoro dokonale, obě znějí povědomě a sdílejí téměř totožnou slovní zásobu i gramatiku. Přesto se mnoho tlumočníků shoduje, že tlumočit mezi češtinou a slovenštinou bývá mentálně náročnější než mezi češtinou a angličtinou.
Jazyková blízkost klame mozek
Čeština a slovenština jsou si tak podobné, že je mozek často nevnímá jako dva samostatné jazyky. Když posloucháme slovenštinu, rozumíme jí automaticky, bez vědomého překladu.
Jenže právě v tom je problém – při tlumočení je nutné oba jazyky vědomě oddělovat. Tlumočník musí neustále potlačovat prvky druhého jazyka, aby jeho projev zůstal čistý a konzistentní. Tato tzv. jazyková interference je kognitivně vyčerpávající.
Mozek slyší „to samé“ dvakrát
Při simultánním tlumočení mozek pracuje s dvěma kanály: naslouchá zdrojovému jazyku a zároveň mluví cílovým. U blízkých jazyků však oba kanály znějí téměř stejně – mají podobnou melodii, rytmus i tempo. To vytváří rušení. Mozek těžko rozlišuje, co ještě poslouchá a co už sám říká. U angličtiny se to nestává. Rytmus a zvukový obraz jsou natolik odlišné, že mozek si automaticky „vytvoří dvě oddělené místnosti“.
Když stejná slova neznamenají totéž
Nejzrádnější jsou případy, kdy výrazy vypadají identicky, ale jejich právní nebo institucionální obsah se liší.
Mezi typické příklady patří:
Náhrada škody – Náhrada škody
Český pojem zahrnuje i ušlý zisk. Na Slovensku je tradičně rozlišována škoda a ušlý zisk jako samostatné složky, takže pojem může být užší.
Dohoda o provedení práce (DPP) – Dohoda o vykonaní práce
Vypadají stejně, ale právní režim je úplně jiný – v ČR limit 300 h ročně u jednoho zaměstnavatele, na Slovensku 350 h a jiné odvody.
Záloha – Záloha
V ČR může znamenat část plnění předem i jistotu; na Slovensku se odlišuje „preddavok“ (část plnění) a „záloh“ (zabezpečovací institut).
Identita a sebekontrola tlumočníka
U rodilých Slováků žijících v Česku (nebo naopak) se přidává ještě psychologický aspekt. V běžné komunikaci oba jazyky volně prolínají, ale při tlumočení je nutné je striktně oddělit, a to vyžaduje vědomou kontrolu. Tlumočník musí nejen sledovat obsah, ale i „hlídat“, aby jeho jazyk zůstal konzistentní. Každá tato sebekontrola stojí mentální energii, kterou by jinak využil pro samotné porozumění a formulaci.
Jak s tím pracovat?
Jako zkušená tlumočnice doporučuji:
- Trénovat vědomé přepínání jazykového kódu – mluvit střídavě jedním a druhým jazykem v jasně vymezených kontextech.
- Cvičit krátkodobou paměť – přeposlech a reprodukce delších úseků, než začne převod.
- Učit se právní terminologii v obou systémech – nejen slovník, ale i právní rámec, který za slovy stojí.
- Pracovat s rytmikou a zvukem jazyka – například trénovat simultánní poslech v jednom sluchátku a výstup v druhém, aby se mozek naučil oddělovat oba kanály.
Jazyková přesnost
Tlumočení mezi češtinou a slovenštinou je krásný paradox: čím blíže si jazyky jsou, tím větší mentální disciplínu vyžadují. Blízkost, která v běžné komunikaci pomáhá, se v profesionálním tlumočení mění v jemnou zkoušku koncentrace, právní orientace a jazykové přesnosti. A právě to z něj dělá disciplínu, která si zaslouží respekt, nejen za rychlost, ale i za hloubku porozumění, kterou vyžaduje.
On-line objednávka překladu ve 3 krocích
- Pošlete nám texty a vaše požadavky.
Použijte k tomu rychlý formulář nebo ceny@meriva-preklady.cz.
- Zkontrolujte kalkulaci.
Do 30 až 60 minut dorazí na Váš e-mail kalkulace od našeho týmu.
- Nyní můžete objednat překlad.
Kalkulaci stačí schválit zpětně e-mailem. Náš tým se postará o zbytek.
Máte dotazy?
Nebo chcete vědět více? Neváhejte nás kontaktovat, jsme tu pro vás.
